Usedlosti v Bernarticích a jejich hospodáři roku 1654

 

Po dlouhé třicetileté válce, trvající v letech 1618 až 1648, se nalézaly české země ve velmi neutěšeném stavu. Mnoho vesnic a měst bylo vydrancováno či vypáleno táhnoucími vojsky, násilná rekatolizace i obavy před postihem za účast ve stavovském odboji přiměly řadu obyvatel k emigraci do zahraničí. Hlavní příčinou početního úbytku obyvatelstva byly však přirozené válečné útrapy: vojska rekvírovala dobytek, koňské potahy a osivo, což zapříčiňovalo nízkou úrodu a následně hladomor, své vykonaly i zničující morové epidemie.

Bezprostředně po uzavření Vestfálského míru bylo proto nutné zjistit skutečný počet obyvatel v zemi. Nejprve vznikl roku 1651 pro potřebu rekatolizace soupis obyvatel podle víry, který zjišťoval počet katolíků a nekatolíků v Čechách. Ke stanovení výše daní pak nechal panovník v letech 1653 až 1655 vypracovat tzv. berní rulu, která je vlastně seznamem všech poddanských usedlostí v jednotlivých českých městech a vesnicích. Placením daní byl totiž zatížen pouze rustikál (tj. poddanské usedlosti a pozemky, které měli poddaní od vrchnosti v dědičné držbě za určitou náhradu ve formě robot nebo platů), dominikál (půda obdělávaná vrchností ve vlastní režii) byl od placení daní až do poloviny 18. století osvobozen.

V tomto příspěvku se budeme blíže věnovat druhému z pramenů, tedy zmíněnému seznamu poddanských usedlostí. Bernartice spolu s dalšími vesnicemi v okolí tehdy příslušely ke statku Žacléř, jehož vlastníky byli jezuité. Berní rula zde byla vypracována roku 1654 a zaznamenává nejen jmenovitě držitele všech usedlostí, ale u každého též udává výměru polností, osev na jaro a na zimu, počet potahů pro obdělávání polí, počty dobytka popř. doplňující údaje (povolání hospodáře, zda byla daná usedlost nově osazena v letech 1651-1653 či zda vyhořela – zde doplňováno až do poloviny 18. století).

Tento pramen, od jehož vzniku letos uplynulo rovných 350 let, dokládá, že i v Bernarticích se negativně projevily útrapy třicetileté války, takže po jejím skončení zůstalo mnoho zdejších usedlostí bez hospodářů. Jednotlivé hospodáře rozděluje berní rula podle výměry polností na sedláky, chalupníky a zahradníky. Největších selských usedlostí bylo v Bernarticích celkem 24, z toho 12 pustých nebo nově osazených hospodářem teprve roku 1653. Chalupnických usedlostí rula zaznamenává 5 (z toho 1 nově osazenou roku 1653) a zahradnických 39 (z toho 18 pustých). Celkem se zde tedy nalézalo 68 usedlostí, z nichž 31 bylo v průběhu třicetileté války opuštěno hospodářem a zcela zpustlo. Jen 37 hospodářů (54,4 %) na gruntech setrvalo. Nabízí se srovnání s okolními vesnicemi. Tak například v Bečkově se nalézalo roku 1654 celkem 27 usedlostí, z toho 11 selských (2 pusté), 8 chalupnických (2 pusté) a 8 zahradnických (2 pusté). V Lamperticích bylo napočítáno 42 usedlostí, z toho 10 selských (3 pusté), 10 chalupnických (1 nově osazená roku 1653) a 22 zahradnických (7 pustých). V Královci bylo celkem 34 usedlostí, z toho 17 selských (2 pusté), 9 chalupnických (7 pustých) a 8 zahradnických (žádná pustá) atd.

Podobná situace byla prakticky v celých Čechách, zdejší region netvoří výjimku. Za povšimnutí stojí skutečnost, že Bernartice byly postiženy co do počtu pustých usedlostí poněkud více než ostatní jmenované vsi. Zatímco v Bernarticích bylo v průběhu války zničeno plných 45,6 % usedlostí, v Bečkově to bylo jen 22,2 %, v Lamperticích 26,2 % a v Královci 26,5 %. Tuto okolnost lze vysvětlit nejpravděpodobněji tím, že Bernarticemi přímo procházela hlavní komunikace spojující Čechy s tehdejším Slezskem a tedy jimi táhly hlavní proudy vojsk, zanechávající po sobě největší zkázu. V následující tabulce jsou uvedena všechna podstatná data z 350 let staré berní ruly pro ves Bernartice. Se jmény některých tehdejších hospodářů se můžeme setkat v Bernarticích podnes, a to i přes skutečnost, že většina obyvatel německé národnosti byla odsunuta po roce 1945 do zahraničí. Pokud srovnáme situaci v obci těsně před vysídlením, je rodová kontinuita osídlení ještě patrnější.

Poznámka: Archivní fond Berní rula je v současnosti uložen v I. oddělení Státního ústředního archivu v Praze. V 50. letech 20. století byly jednotlivé svazky ruly postupně vydávány tiskem formou edice. Hradecký kraj bohužel nebyl vydán kompletně, nicméně statek Žacléř je ve vydaných svazcích zahrnut (viz Berní rula 12, Kraj Hradecký, I. díl, ed. Václav Pešák, Praha 1951, s.271-282). Jména v tabulce jsou uvedena v podobě, jakou zaznamenává rula (Ilgner = Ilner = Illner; Pok = Bok = Bock; Wogner = Wagner; Byšov= Bischof; Wingler = Winkler atd.).

 

 

 

 

 

Zdroj: Málek, Vlastimil: Usedlosti v Bernarticích a jejich hospodáři roku 1654. Ozvěny Vraních hor. Zpravodaj Bernartic, vydání 66, září 2004, s. 6-7.