Nejstarší písemná zpráva o Bernarticích z roku 1297

 

 

            Bez velkých oslav uplynulo koncem října 1997 sedmisté výročí první dochované písemné zmínky o Bernarticích. Snad tomu tak bylo i proto, že v povědomí mnoha bernartických obyvatel figuruje spíše letopočet 1008 jako ten první v obecní historii. Jedná se však o datum nepodložené věrohodnými písemnými prameny, vycházející ze smyšlené pověsti trutnovského kronikáře Simona Hüttela, která neodpovídá historické skutečnosti. Přesto nesmyslný letopočet 1008 donedávna figuroval i v neoficiálním znaku obce (převzat byl ze staré obecní pečeti).

            Skutečná věrohodná a současně i oficiálně uznaná první písemná zmínka o Bernarticích pochází z doby o bezmála tři století mladší – až z 29. října 1297. Tehdy byla vyhotovena listina, dokládající, že Vítek z Úpy a ze Švábenic daroval některé statky zderazskému klášteru křižovníků v Praze pro špitál v Úpě (nynější Trutnov), jenž byl jmenovanému klášteru podřízen. Již v roce 1260 věnoval čerstvě založenému špitálu jisté majetky v okolí Trutnova (mj. vsi Libeč a Debrné) Idík z Úpy a ze Švábenic. V říjnu roku 1297 pak Idíkův syn Vítek z Úpy a ze Švábenic věnoval se souhlasem svých synů Bočka, Všebora, Gebharda a Jana zderazskému klášteru pro špitál v Úpě další statky. Konkrétně se jednalo o patronátní právo ke kostelům v Bernarticích, Zlaté Olešnici a Albeřicích (dnes polský Okrzeszyn), půl lánu pozemků v Úpě, půl lánu v Libči, les mezi Libčí a Debrným, právo rybolovu ve vodách řeky Úpy, mlýn v Úpě, ve kterém by mohli křižovníci využít pohonu čtyř až šesti kol, mlýn na téže řece ve vsi Libči s dvěma koly, dva masné, dva chlebné a dva ševcovské krámy na trhu řečeného města a další práva (např. na dříví z blízkých lesů). Jako svědkové jsou na listině uvedeni šlechtici Jindřich z Brandýsa, František ze Slatiňan, Radslav z (…)konic,  Ondřej ze Sendražic, Bučko ze Zachrašťan, Všeslav ze Zachrašťan, Kříšťan ze Zachrašťan, Markvand z Velikonic, Vojslav z Michalovic a jiní. Listina byla vydána uvedeného dne v Úpě (dnešním Trutnově).

            Pod patronátem zderazského kláštera byl bernartický kostel ještě ve 14. století, jak vyplývá z dobových zápisů v konfirmačních knihách pražské arcidiecéze. První písemná zmínka z roku 1297 neznamená v žádném případě datum založení Bernartic, ale dokládá v této době pouze jejich existenci. Založení vsi je třeba hledat již v některém z předcházejících desetiletí. Souviselo zřejmě se středověkou kolonizací neosídlených příhraničních oblastí českého království. Stalo se tak snad za panovníka Přemysla Otakara II. někdy kolem roku 1260 nebo později. Podhorská oblast s nadmořskou výškou okolo 500 metrů nebyla totiž příliš lákavá pro středověké zemědělce přirozeně a zájem o osídlení nehostinných, klimaticky drsnějších a zemědělsky nepříliš atraktivních poloh musel být vyvolán uměle. Závěrem lze dodat, že podle jedné z hypotéz historika Vladimíra Wolfa založili ves Bernartice v poslední třetině 13. století kolonisté ze sousedního Slezska.

 

 

 

Zdroj: Málek, Vlastimil: Nejstarší písemná zpráva o Bernarticích.

Ozvěny Vraních hor. Zpravodaj Bernartic, vydání  76, červenec – srpen 2005, s. 5